Druhý důstojník Titaniku, osmatřicetiletý Charles Herbert Lightoller, byl považován za tvrdého muže i mezi ostřílenými námořníky. Jeho životem se táhl nepřetržitý řetěz dobrodružství a dramatických událostí. Jako mladý plavčík sloužil na lodích několika kapitánů britského obchodního loďstva, o jejichž odvážných plavbách se s respektem vyprávělo v liverpoolských a southamptonských námořních krčmách. Patřil k divoké posádce plachetnice Holt Hill, jejíž příjezd děsil přístavní úřady v mnoha zemích, zažil požár na moři, ztroskotání na opuštěném ostrově, jezdil na dobytčích lodích, vozil i zlatokopy na Aljašku v době zlaté horečky. V třiadvaceti letech získal kapitánský patent a plavil se na lodích White Star Line na australských linkách. Byl to bouřlivák, který se v době, kdy Anglie vedla na přelomu století válku proti jihoafrickým búrským republikám, zrovna ocitl v australském Sydney a tam demonstroval svoji sympatii pro Búry tak svérázně, že mu rejdařství po návratu do Anglie řádně vyčinilo a převedlo jej na Atlantik. S přibývajícími roky se Lightoller zřejmě zklidnil, a protože byl vynikající námořník, postupoval po služebním žebříčku rychle nahoru. Dosáhl kvalifikace Extra Master a postupně sloužil na většině z velkých lodí White Star Line: jako druhý důstojník na Oceaniku, první na Majestiku, pak se vrátil jako první důstojník na Oceanic a v téže funkci přešel na Titanic. Po přesunech provedených kapitánem Smithem dočasně zastával místo druhého důstojníka - jen po dobu první plavby. Pro Lightollera bylo moře domovem, tam byl ve svém živlu. Své sestře, která se o něj ne bezdůvodně strachovala, jednou řekl: "Neměj starost, moře není dost mokré, aby mě spolklo. Nikdy se neutopím." Měl pravdu.

CH. H. Lightoller

CH. H. Lightoller

Lightoller (vpravo)
a Pitman