Loděnici Harland and Wolf založil roku
1858 Edward Harland, který koupil neprosperující Hicksonovu loděnici na Queen´s
Islandu v Belfastu. Investorem, který novému podniku poskytl potřebnou finanční
injekci, se stal Harlandův přítel Gustav Schwabe, strýc Gustava Wolfa,jež se stal
společníkem loděnice v roce 1861. Edward Harland měl veliké plány, s jejichž
pomocí chtěl vybudovat silnou a velkou loděnici, která by stavěla ty nejlepší lodě
světa. Mezi novinkami, které zavedl při stavbě lodí, byl například systém rozdělení
trupu vodotěsnými komorami, které zvyšovaly bezpečnost lodí, nebo také postranní
kýly, které zpevnily trup lodi a podstatně snížily její výkyvy do stran. Investor
Gustav Schwabe, blízký přítel Thomase Ismaye, pravděpodobně stál v pozadí
exkluzivní smlouvy mezi loděnicí a White Star Line, která byla uzavřena v létě
1869.
Harland and Wolff - stavba a
spouštění lodí
V roce 1862 přišel do loděnice Harland and Wolf jako bezejmenný učeň William
James Pirrie. Za dvanáct let se stal společníkem, a když Edward Harland roku 1895
zemřel, byl jmenován výkonným ředitelem. O jedenáct let později, po odchodu Gustava
Wolfa na odpočinek, se stal rovněž prezidentem a nejmocnějším mužem loděnice. V
roce 1906 vyrostly v loděnici dva obrovské portálové jeřáby. Pod nimi byly v následujících letech postaveny nejznámější
lodě loděnice Harland and Wolf - Olympic a Titanic. Jejich konstruktér Thomas Andrews
se stal výkonným ředitelem loděnice v roce 1911. V té době bylo v loděnici
zaměstnáno více než 40 000 lidí.
Loděnici Harland and Wolf na rozdíl od White Star Line tragédie
Titaniku nijak
nezasáhla. U Harlanda a Wolfa se i nadále stavěly kvalitní a pěkné lodě. Jak čas
plynul, měnily se požadavky na jejich vzhled i účel. V obrovských docích se dnes
již nestaví přepychové osobní parníky, ale nákladní průmyslové lodě s
dieselovými motory. Loděnice však žije dodnes a od časů Olympiku a Titaniku se ani
příliš nezměnila. Stále jí dominují portály Samson a Goliáš, pod nimiž Titanic
vyrostl, obrovské prostory loděnice však působí opuštěně. Jediná loděnice s
výhradně domácím kapitálem ve Velké Británii dnes zaměstnává jen něco přes
6000 lidí.