Novinky
Vznik
Stavba
Cestující
Posádka
Plavba
Šetření
Vrak
Film
Média
Autor

Kniha

Fórum


 

Výbor došel při vyšetřování k závěru, že bude nutno doplnit legislativu v otázkách bezpečnosti námořní přepravy.

Spojené státy by měly vydávat vzájemně ve shodě s ostatními zeměmi inspekční certifikáty, které pocházejí ze zemí, jejichž právní řád je podobný našemu. Jestliže nebude toto dodržováno, je třeba v blízké době provést revizi stávajících platných nařízení, a výbor se domnívá, že by měly takové dohody být učiněny a že by každé plavidlo, které opouští přístavy Spojených států, mělo být podrobeno takovým prověrkám, které by odpovídaly náročným požadavkům všech nařízení.

Výbor doporučuje, aby odstavce 4481 a 4488 v aktualizovaném Statutu, byly pozměněny, protože zcela nezbytně bude třeba, aby celkový počet člunů odpovídal množství cestujících a posádky. Tuto potřebu naznačují i představitelé jednotlivých plavebních společností a je možné ji ilustrovat i tím, že již dnes podnikají některé z nich v tomto směru určité kroky, aby záchranné čluny na palubě mohly pojmout veškerou posádku i všechny cestující. Takové vybavení ostatně mnohé z nich inzerují. Prezident Mezinárodního obchodního loďstva pan Ismay potvrdil výboru toto:

Vydali jsme instrukce, aby žádná z lodí na našich linkách neopustila přístav, aniž by měla na palubě záchranné čluny s kapacitou dosahující celkového počtu cestujících a členů posádky.

Ne méně než čtyři zkušení námořníci by měli být delegováni pro každý člun. Všichni členové posádky by měli nejméně dvakrát měsíčně absolvovat nácvik spouštění člunů na hladinu a veslování a v lodním deníku by měly být záznamy o těchto činnostech.

Výbor doporučuje, aby i cestující byli přidělováni k záchranným člunům ještě před vyplutím, a aby i obyvatelé stejných kajut pak byli spolu ve člunech, které by byly umístěny poblíž jejich ubikací. Rozdělení do člunů a nejkratší cesta, jak se k nim dostat, by měly být vyvěšeny v každé kajutě.

Výbor doporučuje, aby každá zaoceánská loď o více než 100 cestujících byla vybavena alespoň dvěma elektrickými reflektory.

Výbor seznal, že tato katastrofa odhalila nezbytnost regulace radiotelegrafie. Operátor by měl být v pohotovosti po celou dobu plavby, v noci i ve dne, aby nemohlo dojít k tomu, že nikdo nezachytí tísňové volání, varování, nebo jiná důležitá upozornění. Mezi místností pro telegrafisty a kapitánským můstkem musí existovat stálé spojení, ať už telefonické, hlásnou troubou, nebo ve formě poslů, aby operátor nemusel opustit ani na okamžik svou pozici. Musí se též upravit legislativa, aby nedocházelo k rušení signálu amatéry a aby byl zabezpečen soukromý charakter přenášených zpráv. Musí existovat nějaký vedlejší zdroj, který by zajistil bezchybnou funkci telegrafického přístroje, ať ve formě baterie nebo naftového motoru, dokud se celá místnost operátora nezatopí.

Výbor také doporučuje, aby byla úvodní pasáž odstavce 6412 urychleně schválena Senátem i Sněmovnou.

Výbor také doporučuje, aby vystřelování signálních raket za jiným účelem než z důvodu ohrožení bylo považováno za vážné porušení povinností.

Výbor dále navrhuje, aby do nařízení pro zaoceánskou přepravu byly zapracovány tyto pasáže:

Všechny ocelové lodě, plující podél pobřeží či přes oceán a mající více než 100 cestujících na palubě, musí nutně mít ještě uvnitř trupu vodotěsnou stěnu, která musí zasahovat minimálně do výšky 10 % nad úrovní hladiny, ve formě dvojitého dna nebo podélných přepážek, a to tak, aby taková konstrukce zasahovala od přední přepážky minimálně do dvou třetin délky lodi.

Všechny ocelové zaoceánské a pobřežní lodě o kapacitě více než 100 cestujících musí být vybaveny přepážkami tak, aby dvě přilehlé komory mohly být zatopeny, aniž to ohrozilo schopnost lodi pokračovat v plavbě nebo její stabilitu. Příčné přepážky musí být postaveny od stěny ke stěně a připevněny na vnější část trupu. Příčné přepážky před a nad přístrojovým vybavením musí pokračovat vertikálním směrem a napojovat se na vyšší palubu, aby byla zaručena jejich vodotěsnost. Paluba nad nimi musí být rovněž konstruována vodotěsně. Přepážky mezi stroji v lodním prostoru musí sahat nejméně do 25 % výšky lodi nad čarou ponoru a také musí končit na vodotěsné palubě. Všechny vodotěsné přepážky a paluby musí být konstruovány tak, aby vydržely bez trvalého poškození tlak vody na délce o metr a půl větší, než je velikost celé přepážky. Přepážky dodatečně opravované nebo vyměňované by se měly znovu před vyplutím testovat na odolnost vůči skutečnému tlaku vody.

Výňatek ze závěrečné řeči senátora Williama Aldena Smithe před Senátem při předkládání konečné zprávy o Titaniku dne 28. května 1912

V našich představách spatřujeme znovu tu hrdou loď, plnou života a energie, se živými postavami na její palubě, s hudebníky, učiteli, umělci i spisovateli. S vojáky, námořníky, muži všestranně činnými, statečnými muži a vznešenými lidmi mnoha zemí. Vidíme je bezstarostné, vyzařuje z nich síla a velikost, obracejí se ke Starému světu, jehož strnulost už déle nechtějí snášet, a dychtivě vzhlížejí k novým zítřkům. V tom okamžiku je jejich radostné nadšení přerváno náhlým děsem a loď se hroutí s nářkem do hlubin. S neskutečnou odvahou hudebníci hrají až do posledních chvil příjemnou melodii. Loď na konci sil vzdává nerovnou bitvu. Zbývá jen stopa po těch všech ženách a mužích, kteří před chvilkou zažívali v jejích prostorných kajutách lidské touhy a vášně, radost i smutek. Nad lodním trupem se zavřela hlubina, a zazněly naposled sliby věrnosti, ožily staré lásky a krásná slova. Ti, kdo spolu sdíleli přátelství a byli si společníky, hrdinně spolu kráčeli i na poslední životní pouť. S tímto dědictvím musíme se nyní cítit být k moři mnohem blíž než doposud, a upřímně věřit, že nám jednoho dne vrátí všechny radosti, které jsme kdy prožívali s těmi, jež nyní ztrácíme.

     


TITANIC World
Copyright © 1999-2008 Zdeněk Marášek
Všechna práva vyhrazena