Novinky
Vznik
Stavba
Cestující
Posádka
Plavba
Šetření
Vrak
Film
Média
Autor

Kniha

Fórum


 

Odbavení záchranných člunů Titaniku
Nebyla využita kapacita záchranných člunů
Vybavení člunů
Zprávy o sporech v záchranných člunech
Nebylo rozdílu mezi cestujícími
Chování ve člunech
Potopení lodi
Nedošlo k žádnému sání či víru

Odbavení záchranných člunů Titaniku
NA ZAČÁTEK
Když kapitán Smith obdržel zprávy o tom, že loď nabírá vodu, ihned vydal rozkaz k zahájení přípravy člunů. Dalším rozkazem oznámil, že do člunů mají nastoupil přednostně ženy a děti. V této době také byly rychle za sebou vypáleny i signální rakety

V té době se nejvíce projevila malá připravenost posádky. Pro naloďování do člunů neexistoval žádný systém, všude panoval zmatek, nikdo nedokázal rozhodnout, na které palubě se bude do člunů nastupovat, projevily se velké názorové rozdíly na to, kolik členů posádky bude třeba, aby ovládalo člun. Také nebylo jasné, kolik cestujících se má do jednoho člunu vejít a jak se při tom má postupovat. Na jedné straně lodi nastupovaly do člunů pouze ženy a děti, zatímco na druhé byl poměr mezi ženami a muži ve člunu téměř vyrovnaný. Přesto celkově bylo všude znát, že ženy a děti mají absolutní přednost. Neschopnost naložit čluny podle jejich maximální nosnosti bezesporu vyústila v to, že došlo zbytečně k mnohem větším obětem a že celkem mohlo být zachráněno i o několik set lidí více.

Nebyla využita kapacita záchranných člunů
NA ZAČÁTEK
Plavidlo bylo vybaveno záchrannými čluny, jak bylo výše uvedeno, pro 1176 osob, avšak zachráněno jich bylo pouze 711. Jen několik ze všech člunů bylo naplněno zcela, ostatní jen částečně. Některé byly naloženy na palubě A, jiné na člunové palubě. Dvacátý člun se převrhl, když se příď lodi naklonila, a takto převrácený posloužil jako vor asi pro 30 lidí, mezi nimiž byl i druhý důstojník Lightoller, telegrafisté Bride a Phillips (ten později zemřel) a cestující plk. [Archibald] Gracie, Jack Thayer a další členov
é posádky, kteří se na vor vyšplhali, když se loď potopila.

Vybavení člunů
NA ZAČÁTEK
V případě, že by moře nebylo tak klidné, zůstává otázkou, zda by čluny Titaniku byly spuštěny na hladinu bez úskalí. Místo, odkud byly spouštěny, bylo asi 25 metrů nad hladinou. Kdyby moře loď rozhoupalo, zcela určitě by došlo i k rozhoupání člunů, které by pak narážely do boku lodi. Z výpovědí je zřejmé, že při spouštění několika člunů došlo k zachytávání o lodní stěny Apelujeme na výrobce těchto zařízení, aby tomuto problému věn
ovali zvýšenou pozornost a dosáhli výrazného zlepšení možností ovládat čluny při jejich spouštění.

Zprávy o sporech v záchranných člunech
NA ZAČÁTEK
Ve výpovědích zachráněných jsou naznačeny významné rozdíly v množství pasažérů jednotlivých člunů. Například ve člunu číslo 1 jeden ze zachráněných hovoří o celkovém množství deseti lidí. Na druhé straně z výpovědi přiděleného námořníka je patrné, že ve člunu bylo 7 členů posádky a asi 14 až 20 cestujících. Důstojník, který dohlížel při jeho nakládání, zase odhaduje, že
ve člunu sedělo 3-5 žen a 22 mužů. I kdybychom vzali v úvahu minimální počet, o němž se zmiňují zachráněné osoby v jednotlivých člunech, celkové číslo by stále vysoce převyšovalo skutečné množství osob, které vzala na svou palubu Carpathia.

Nebylo rozdílu mezi cestujícími
NA ZAČÁTEK
Různá svědectví hovoří o tom, že kromě drobných výjimek nebyla na lodi žádná panika. Při nakládání do člunů nebyly činěny rozdíly mezi cestujícími první, druhé a třetí třídy, přestože podíl zachráněných je nižší právě u cestujících třetí třídy než tomu bylo u ostatních. Ženám a dětem při tom byla dávána absolutní přednost.

Náš výbor je přesvědčen, že při lepší organizaci mohli být lidé ve člunech po spuštění na hladinu soustředěni do několika člunů, a tak by se čluny daly využít daleko lépe, což by zachránilo životy mnoha lidí, a podle nás je pravděpodobné, že by se tak stalo, kdyby se čluny včas vrátily na místo katastrofy.

Chování ve člunech
NA ZAČÁTEK
Po spuštění plulo několik člunů po mnoho hodin směrem, kterým podle světel mohl být Californian. Ostatní čluny zůstaly na místě neštěstí a zachránily tak několik dalších lidí. Poté, co byli cestující z jednoho člunu přemístěni do zbývajících čtyř, které byly svázány k sobě, a poté, co odezněla úzkost, se vydal pátý důstojník Lowe s člunem číslo 14
na místo, kde loď ztroskotala, a tam zachránil další čtyři osoby, z nichž jedna později zemřela. Důstojník Lowe pak vzal do vleku člunu číslo 14 jeden ze skládacích člunů a podařilo se mu zachránit ještě pasažéry z dalšího skládacího člunu.

Lidé, kteří se uchýlili na převrácený skládací člun, byli zachráněni, včetně druhého důstojníka Lightollera a cestujících pánů Gracie a Thayera, a také telegrafisté Bride a Phillips, a to čluny číslo 4 a 12 ještě před příjezdem lodi Carpathie. Čtvrtý skládací člun doplul až k boku Carpathie, a jeho posádku tvořilo 28 žen a dětí, většinou šlo o cestující třetí třídy, 3 topiči, 1 stevard, 4 Filipínci, prezident Ismay a pan Carter z Filadelfie. Člunu velel kormidelní poddůstojník Rowe.

Potopení lodi
NA ZAČÁTEK
Loď šla pod vodu nejprve v přední části, a její poloha byla před potopením, přesně 15. dubna v 0.47 h newyorského času téměř svislá. Objevily se rozporné názory ohledně toho, zda se loď rozlomila na dvě poloviny, ale spíše je pravděpodobné, že se potopila celá, tedy nerozlomila
s
e. (Tento závěr byl v roce 1985, kdy byl nalezen vrak lodi, zrevidován.)

Nedošlo k žádnému sání či víru
NA ZAČÁTEK
Komise považuje za dosti zajímavé, že potom, co loď zmizela z hladiny, nedošlo ke vzniku žádného sání víru, anebo jiným změnám na povrchu hladiny. Mnohá svědectví potvrzují, že při klesání pod vodu loď nezpůsobila žádný vír, kterého by si povšimli lidé ve vodě, na převráceném člunu, nebo i lidé přidržující se plovoucích trosek, či osoby nacházející se ve člunech v těsné blízkosti plavidla, a kterýžto v
ír by jim zabránil v tom, aby se mohli hnout z místa, kde se loď potopila.

     


TITANIC World
Copyright © 1999-2008 Zdeněk Marášek
Všechna práva vyhrazena