Titanic byl vybaven čtyřmi pomocnými motory s generátory, každý o kapacitě 400 kilowattů, vyrábějícími proud o napětí 100 voltů. Vedle těchto čtyř hlavních zdrojů elektrického proudu měl ještě dva třicetikilowattové generátory umístěné nad komorou parní turbíny.

Obrovitá loď, jakou byl Titanic, měla též odpovídající spotřebu elektrického proudu. Na rozvodnou síť bylo napojeno 10 000 žárovek, 562 elektrických topidel - především v kabinách I. třídy, 153 elektromotorů včetně pohonu pro osm jeřábů o celkové nosnosti 18 tun, čtyř nákladních navijáků o nosnosti 3 tuny a čtyř člunových navijáků o nosnosti 750 kilogramů. Elektřina dále zajišťovala provoz ventilátorů v kotelnách a strojovnách, čtyř výtahů pro cestující, každý o kapacitě dvanáct osob, z nichž tři sloužily I. třídě a jeden II. třídě, a velkého množství telefonů. Kromě hlavních samostatných linek spojujících můstek s přídí, zádí, strojovnou, strážním stanovištěm na předním stožáru a dalšími důležitými místy byla na Titaniku i ústředna s padesáti linkami obstarávajícími spojení po celé lodi. Elektřina napájela i pětikilowattový generátor Marconiho bezdrátové telegrafické stanice, elektrické přístroje v tělocvičně, desítky kráječů, loupačů, míchačů a šlehačů v kuchyních, ohřívací a chladící zařízení. Byla potřebná i pro elektromagnetické uzavírání vodotěsných dveří v přepážkách, pro chod hodin rozmístěných na různých místech a pro desítky ukazatelů na můstku, v kotelnách a ve strojovně.