Novinky
Vznik
Stavba
Cestující
Posádka
Plavba
Šetření
Vrak
Film
Média
Autor

Kniha

Fórum




 

V pondělí 1. dubna bylo jasno a chladno. V celé oblasti však vál dosti prudký severozápadní vítr. Ten znamenal komplikace při testování Titaniku. Bylo obtížné řídit ho za dané situace v úzkých prostorách řeky Lagan. Testy byly odloženy na příští den a členové zkušební komise, zvaní "černý gang", obdrželi za odklad pět šilinků navíc.

V úterý 2. dubna byl pěkný a jasný den bez větru. Na palbě bylo 41 důstojníků a služebné výše postavených členů posádky (inženýrů a vedoucích techniků, vrchních kuchařů a stevardů) a 78 topičů a přihazovačů uhlí. Zkoušky se nemohl zúčastnit Joseph Bruce Ismay kvůli rodinným důvodům a tak White Star Line zastupoval Harold Sanderson, Vysoce postavený člen výboru ředitelů společnosti. Nemoc znemožnila aby se zkušební plavby zúčastnil lord William J. Pirrie. Loděnici Harland and Wolff zastupoval generální ředitel Thomas Andrews, synovec Pirrieho, dále pak konstruktér lodí Edvard Wilding a také devíti členná "garanční skupina"odborníků, kteří se měli postarat o okamžité odstranění případných závad nebo nedostatků.

Účastnici testů, kteří nemohli přespávat na lodi, se dostavili na palubu ve velice časných hodinách. V šest hodin se Titanic za pomoci remorkérů pomalu vydal z doku a z loděnice do kanálu Victoria, vedoucího do belfastské zátoky.

Davy diváků lemovaly pobřeží kanálu a Titanic, lesknoucí se ve východu slunce, se za pomoci remorkérů Hornby, Herald, Herculaneum a Huskisson pohyboval. Přestože s jeho obrovských komínů šel černý dým kouře, vlastní motory Titaniku byly ještě zastaveny.

Titanic pomalu a tiše plul kanálem a zátokou na otevřené moře, stále ještě tažený remorkéry. Po několika mílích plavby zátoky, asi dvě míle od irského města Carrckfergus, se procesí lodí zastavilo. Remorkéry se odpoutaly od lodě a zamířily zpátky do belfastského přístavu, zatímco Titanic zůstal stát, a byl připraven na spuštění vlastních motorů a na testování.

Modrý a bílý signální praporek pro písmeno "A" (prodělávám testování na moři) se třepotaly na zdvihacím laně. Kapitán Edward J. Smith na kapitánském můstku vydal krátký rozkaz. Čtvrtý palubní důstojník Joseph Boxhall uchopil páky telegrafního spojení se strojovnou a prudce je posunul v před. Ze strojovny se ozvalo opakované řinčivé vyzvánění, které protrhávalo ticho časného rána pobřeží.

Konstruktéři a inženýři Titaniku už v průběhu dokončovacích prací spustili několikrát stroje. Ty však ještě nemusely vinout sílu a dát loď do pohybu. Teprve teď, když se do dvou velkých parních strojů a centrálně umístěné turbínu hnala pára, začal se Titanic pohybovat vlastní silou. Do poklidné hladiny zátoky se začala zařezávat příď lodě, voda se začala rozestupovat, loď se pomalu, ale jistě rozjížděla, kýlová brázda zanechávala za lodí stále více se rozšiřující se "V".

V průběhu dopoledne Titanic prošel předepsaným testováním: zastavení, rozjetí a znovu zastavení, obraty v různých okruzích a rychlostech, kormidlo do návětří, kormidlo do závětří a znovu opakovat v serpentinovém kurzu, několik kombinací zapojení tří lodních šroubů při zvyšování rychlosti a při různých obratech lodi. Byla také přezkoušena všechna jeho zařízení, včetně telegrafní aparatury.

Technici a oficiální zástupci majitelů a stavitelů lodě, úředníci ministerstva obchodu a služebně výše postavení členové posádky se v jídelně první třídy setkali u oběda, při němž porovnávali svoje záznamy a pozorování. První dojmy z probíhajících testů byly velice optimistické až nadšené. Loď fungovala dobře, dokonce lépe, než se předpokládalo.

Po obědě byla provedena hlavní další zkouška - zastavení v plné rychlosti a okamžité spuštění zpětného chodu. Titanic se v rychlosti 20 uzlů v hodině úplně zastavil po uplutí necelé půl míle- asi 800 metrů.

Poté Titanic mířil na dvou hodinovou plavbu, po které urazil asi 40 mil, do otevřených vod Irského moře. Jeho průměrná rychlost činila 18 uzlů. Pak se obrátil a plul zpátky do zátoky. Kolem osmnácté hodiny loď zastavila v určité vzdálenosti od loděnice. Pro představitele ministerstva obchodu pana Carrutherse byla provedena ještě jedná zkouška: spuštění a znovu vytažení přístavní a pravoboční kotvy. Carrthers byl naprosto spokojený že Titanic splňuje všechny požadavky britské vlády a podepsal příslušný certifikát: "Dobrý na jeden rok od dnešního dne 2.4.1912."

Několik minut po dvacáté hodině se plně osvětlený Titanic obrátil a vyplul do noci. Jednou provždy opouštěl Belfast. Vyplul ze zátoky opět do vod Irského moře a mířil do Southamptonu, kam měl dorazit o půlnoci ze 3. na 4. dubna. Byla už téměř půlnoc a doba vysokého přílivu, když Titanic doplul k dokům společnosti White Star Line.

  Titanic vyplouvá
2. dubna 1912
z Belfastu
ke zkušební plavbě

Zkušební plavba
za pomoci
remorkérů

Zkušební plavba

Zkušební plavba

Zkušební plavba
Zkušební plavba

 


TITANIC World
Copyright © 1999-2008 Zdeněk Marášek
Všechna práva vyhrazena